|
|
Trauma a jeho role v životě drogově závislého člověka
WERNEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá rolí traumatu v životě drogově závislého jedince s ohledem na jeho rané dětství a traumatické události, se kterými se setkal. První část práce je zaměřená na charakteristiku stresu, obranné mechanismy, posttraumatickou stresovou poruchou, dále je v práci představen posttraumatický růst, který je pozitivním následkem traumatu. Práce se dále věnuje vymezení závislosti a jejímu vzniku. Jsou popsány příčiny a formy závislosti. V poslední části práce se věnujeme souvislostem mezi traumatem a závislostí, konkrétně tedy jak neurobiologie a vnější prostředí může být jedněmi z příčin vzniku závislosti. V této části je kladen důraz na to, že událost sama není trauma, ale to, co člověk prožívá, to, co se uvnitř člověka odehrává a jeho reakce na traumatickou událost, je teprve trauma. V závěru je zmíněna teorie Gabora Matého, který označil závislost za přímý následek traumatu.
|
|
|
Úcta k životu - dítě s nepříznivou prognózou.
MALÁ, Anežka
Bakalářská práce je zaměřena na velmi citlivé téma - Úcta k životu, dítě s nepříznivou prognózou. V teoretické části bakalářské práce se jednotlivé kapitoly zabývají charakteristikou holistického pojetí člověka, vztahem člověka k životu, problematikou narození dítěte se závažným zdravotním postižením, procesu vyrovnávání se rodiny s touto skutečností. V neposlední řadě i velmi bolestnou ztrátou dítěte. Praktická část se skládá z analýzy dat získaných zejména z individuálních rozhovorů s matkami (rodiči) dětí s nepříznivou prognózou a zároveň z rozhovorů s odborníky. Cílem bakalářské práce je zjistit odezvu a zkušenosti získané při narození dítěte se závažným zdravotním postižením, respektive s letální prognózou a také zjistit zkušenosti z přístupu lékařů a jiných odborníků.
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Podpora rodičů dětí s vývojovými obtížemi
Štěchová, Dominika ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Draberová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na podporu rodičů dětí s poruchami autistického spektra. Zabývá se stresem, který rodičovství takového dítěte může přinášet a jeho zvládáním. Mapuje vnější i vnitřní faktory, které mohou rodičům napomáhat život s dítětem s poruchou autistického spektra zvládat. Na fakt narození dítěte s postižením se tato práce dívá jako na trauma, které může být podnětem k posttraumatickému růstu. Součástí bakalářské práce je i výzkumný projekt v podobě akčního výzkumu. Výzkum bude zaměřen na vytvoření designu podpůrné rodičovské skupiny, ve které budou využity prvky arteterapie a psychoterapeutické práce s tělem. Klíčová slova: Poruchy autistického spektra, rodiče dětí s PAS, posttraumatický růst, stres, podpůrné skupiny
|
|
|
Nároky psychické adaptace na onkologickou diagnózu karcinom děložního hrdla: kvalita života a posttraumatický růst ve fázi remise onemocnění.
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje nárokům a specifickým faktorům, které ovlivňují psychickou adaptaci žen na onkologickou diagnózu "karcinom děložního hrdla." Podrobněji se zaměřuje na kvalitu života a posttraumatický růst pacientek ve fázi remise onemocnění. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek. Dále uvádí téma jeho zvládání ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na onkologickou diagnózu se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s ní. Poslední část tohoto oddílu uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Text se v kapitole o fázi zotavování a remise podrobněji věnuje teoretickému zázemí konceptů kvality života a posttraumatického růstu, včetně přehledu nástrojů pro jejich kvantitativní hodnocení. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Všímá si proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty...
|
|
|
Vnímání transgeneračního přenosu v rodině z pohledu osob středního věku
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá transgeneračním přenosem a opakujícími se tématy rodinného příběhu z pohledu osob středního věku. Vychází z diplomové práce nazvané Posttraumatický stres a růst u přeživších holocaust a jejich rodin. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres, trauma a posttraumatický růst. Dále je pozornost věnována historické perspektivě na traumatické události 20. století, jež výrazně ovlivnily život respondentů (2. světová válka, období komunismu) a tématu mezigeneračního přenosu v rodinném kontextu. Empirická část této práce vychází z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. První část se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaust a jejich potomků (N = 150, data sesbírána v CEITEC). Ve shodě s dalšími výzkumy se ukázalo, že se u přeživších holocaust a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje lineární závislost. Kvalitativní výzkum (N = 21) se naopak zaměřil na mezigenerační přenos v rodinné paměti. Byly mapovány oblasti rodinných rolí, fungování i témat jako tradice, spiritualita a loajalita. U vybraných respondentů se mezigenerační opakování objevuje například v oblasti: partnerských obtíží, narušených vztahů rodič - dítě, osobnostních specifik, postojů a...
|
|
|
Posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých
Valentová, Hana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Bartošová, Kateřina (oponent)
Disertační práce je zaměřena na posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých. Předmětem výzkumného zájmu je zachycení reakcí a změn, které se objevují po specifickém podnětu - existenciálně prožitém traumatu, jehož podstatou je uvědomění si ohrožení života a následné uvažování o vlastní konečnosti. Teoretická část je věnována exkurzu k psychologickým a filosofickým zdrojům současných konceptů posttraumatického růstu, ve kterých nalézáme podporu pro náš předpoklad, že vnímané ohrožení života je určující pro specifický průběh posttraumatických reakcí. Dále se věnujeme konkrétnímu modelu PTG autorů Tedeschi a Calhouna, jejichž koncept změn po závažné životní události jsme zvolili jako výchozí pro náš výzkum, a jejichž dotazník PTGI využíváme v kvantitativní části. V empirické části jsme zvolili smíšený výzkumný design. Nejdříve byla realizována kvantitativní část výzkumu, které se účastnilo 407 respondentů ve věku 17-25 let. Cílem této části bylo zjistit míru posttraumatického růstu a prokázat, že vnímané ohrožení života se vyskytuje u respondentů napříč všemi kategoriemi události, projeví se vyšším dosaženým skórem v dotazníku PTGI i v jednotlivých faktorech. Kvalitativní část výzkumu byla založena na analýze rozhovorů s 13 respondenty ve věku 20- 25 let a byla realizována s cílem zachytit...
|
|
|
Posttraumatický stres a růst u přeživších holokaustu a jejich rodin
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými dopady holocaustu na generaci přeživších i na jejich potomky. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres a trauma. Dále jsou nastíněny možné reakce jedince na silně stresující události i dotazníkové metody, jimiž lze míru traumatizace zjistit. Následně je pozornost věnována posttraumatickému růstu a to především v pojetí L. G. Calhouna a R. G. Tedeschiho, jež zahrnuje pět růstových oblastí. Krátce je zmíněna i možnost facilitování posttraumatického růstu a dotazník, který umožňuje zjistit míru rozvoje pozitivní změny po prožitém traumatu. Dále je stručně zachycena komplexita holocaustu a charakterizovány jednotlivé generace přeživších holocaustu i jejich potomků a prapotomků. Závěrem je pozornost věnována výzkumům, které se týkají mezigeneračního dopadu traumatu. Empirická část této práce se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaustu a jejich potomků. Data byla získána prostřednictvím Dotazníku posttraumatického stresu (PCL-C) a Dotazníku posttraumatického růstu (PTGI) a následně zpracována kvantitativní metodologií. Ukázalo se, ve shodě s dalšími výzkumy, že se u přeživších holocaustu a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje...
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Podpora rodičů dětí s vývojovými obtížemi
Štěchová, Dominika ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Draberová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na podporu rodičů dětí s poruchami autistického spektra. Zabývá se stresem, který rodičovství takového dítěte může přinášet a jeho zvládáním. Mapuje vnější i vnitřní faktory, které mohou rodičům napomáhat život s dítětem s poruchou autistického spektra zvládat. Na fakt narození dítěte s postižením se tato práce dívá jako na trauma, které může být podnětem k posttraumatickému růstu. Součástí bakalářské práce je i výzkumný projekt v podobě akčního výzkumu. Výzkum bude zaměřen na vytvoření designu podpůrné rodičovské skupiny, ve které budou využity prvky arteterapie a psychoterapeutické práce s tělem. Klíčová slova: Poruchy autistického spektra, rodiče dětí s PAS, posttraumatický růst, stres, podpůrné skupiny
|
host ::
RSS.